New York. Absolutně něco jiného, než jsem si představovala, ale tohle město mě dostane pokaždé, když sem zavítám. Je na něm prostě.. něco zvláštního. Prostě si dát kafe a čokoládový croissant na rohu v Pret A Manger a jít se projít přes Times Square na Fifth Ave a „do some shopping“, potom si ve Whole Foods namixovat nejúžasnější salát a jít si ho sníst na trávu (jo, na moji milovanou zelenou trávu) do Central Parku.

Miluju léto v New Yorku. Miluju i Vánoce v New Yorku, i když by tam do prčic nemusela být taková kosa. Vůbec to počasí v NY je zvláštní, vždycky je tak nějak víc zima. Takže když hlásí v New Yorku dvacet, já beru zimní bundu a Uggy. A taky je to místo, kde se během pěti minut ze slunečného dne bez mráčku stane boží dopuštění, že vás to málem odnese do Jersey. Prostě New York, no.

Miluju to jeho obyčejné a přitom tak zvláštní kouzlo. Je to taková ta láska rozhodně ne na první pohled, ale čím víc se dívám, tím víc mě dostává. Když na letu přemýšlím, jestli chci další New York, říkám si, že to za ten let rozhodně nestojí. A pak vidím místního Amíka hrát na saxík, stánek Halal Guys a hotdog za tři dolary. A zase chci letět zpátky, i když třeba jen na chvíli.